Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

týpí

Týpí (též teepee či tee-pee) je obydlí indiánů Velkých plání a přilehlých oblastí. Je to velký kuželový stan, původně vyráběný z bizoní kůže. Milióny bizonů žijící na Velkých pláních poskytovaly zdejším indiánům dostatek materiálu na tato obydlí.

Týpí bylo známé už před příchodem bělochů. Od stanů Eskymáků a Laponců se však liší: je opatřeno kouřovými chlopněmi pro odvod kouře a kužel je nakloněn tak, že zadní stěna je strmější než přední. Původní týpí byla malá, protože týpí z bizoních kůží byla dosti těžká a pro tahání nákladů používali indiáni psy. S příchodem koní a díky lehčí plachtovině získávané obchodem s bílými mohla vznikat týpí vysoká až 8 nebo 9 metrů.

Týpí byla používána indiány Plání, z nichž nejsilnější byla skupina Siouxů, dále Šajeni, Vraní indiáni, Černonožci, Komančové, Kajovové a další. Kmenové rozdíly ve stavbě týpí spočívaly především ve způsobu stavby základní kostry (trojnoha nebo čtyřnoha), ve tvaru kouřových chlopní a různých detailech.

Slovo týpí je dakotské/lakotské, dnešní Dakotové a Lakotové ho zapisují thípi a znamená obydlí. Dakotové a Lakotové ho používají i pro bělošský dům. Název vigvam není pro týpí správný, ten označuje spíše chýši z kůry.

Základ týpí tvoří velká plachta, kterou indiáni sešívali z bizoních kůží, později z látky nakupované u bělochů. Plachta má přibližně polokruhovitý tvar, u středu průměru jsou přišity kouřové chlopně a ve středu je přišita šňůra pro uvázání ke stavěcí tyči. Kostru tvoří 9 až 20 tyčí (podle velikosti). Indiáni používali na tyto tyče nejraději borovici pokroucenou, která roste ve Skalnatých horách. Tam, kde nebyla dostupná, ji nahrazoval například jasan pennsylvánský nebo jalovec. Tyče se v určitém pořadí naskládají na základní trojnohu nebo čtyřnohu a vytvoří oporu pro plachtu. Na poslední tyč se plachta uváže a vztyčí ke kostře. Po rozprostření kolem kostry se plachta u vchodu sepne jehlicemi do připravených otvorů. Do špiček kouřových chlopní se nasunou dvě další tyče, které pak slouží k natáčení kouřového otvoru po větru.

Plachta se po obvodu kotví kolíky. Obvykle se oka pro kolíky připevňují pomocí malých oblázků, které se vloží zevnitř do okraje plachty, a kolem nich se z vnějšku utáhne smyčka pro kolík. Není tedy třeba dělat díry do pláště a smyčka se vytvoří kdekoli podle potřeby.

Zevnitř se po obvodu týpí od země až do výšky zhruba 2 metry napíná další plachta označovaná anglicky lining [lajnyng]. Tato plachta je velmi důležitá a teprve ta dělá z týpí příjemný příbytek za každého počasí. Chrání obyvatele před vodou kapající z tyčí, pomáhá vést vzduch tak, aby lépe odváděl kouř z ohniště, vytváří lepší tepelnou izolaci. Na noc se lining přetáhne přes vchod a zamezí tak průvanu.

K týpí patřilo i další vybavení a zařízení: lůžka pokrytá bizoními kůžemi, kožešinami a dekami, opěradla z vrbových prutů, jelenicové vaky, nejrůznější obaly ze surové kůže. To vše dohromady vytváří pohodlné bydlení, kde je příjemně od zimních mrazů až po letní vedra.

V dnešní době dochází k určité „renesanci“ týpí. Skautské oddíly dnes často na táborech dávají přednost týpí před tradičními podsadovými stany, pro kmeny Ligy lesní moudrosti je táboření v týpí samozřejmostí. Možnost rozdělání ohně a život ve větších skupinách než ve stanu jsou velkými přednostmi tohoto způsobu táboření.